Čemu se metoda rodinných konstelací věnuje?
Pro představu bych použila pojmy rodokmen, diagram, systém, pole a rovnováha – každý má své místo v systému rodiny a konstelace pomáhají to místo najít. Proto se jim říká taky systemické konstelace – místo v systému je pro tuhle formu terapie klíčové.
Co mě na ní oslovuje je, že je postavena na cítění-vnímání-pohybu a dívání se, ne na slovech. Já preferuju málomluvné konstelace. Konstelace vyžadují mnohem víc přítomnost v těle a naciťování se v přítomném okamžiku – a tahle schopnost se nakonec hodí i jindy, v každodenním životě. Většina z nás je hodně v hlavě a proto si možná vybíráme psychoterapie, ale hlavu hlavou někdy neprorazíš. 

Jací lidé na konstelace chodí a proč? Jaké problémy obvykle chtějí nahlédnout nebo vyřešit?
Různí lidé – kteří se v životě ocitli v různých situacích. Nejčastěji ti, kdo cítí, že jejich problémy souvisejí s rodinnou, z níž pocházejí. S touto fází se v životě potká většina lidí, protože překonat původní rodinu je velkým životním procesem. Lidé, kteří chodí na klasickou terapii a nedaří se jim posunout se, chtějí nějaký jiný pohled na věc (konstelace může být rychlá a odhalit věci, co terapie neodhalí – například že v ženské linii byly potraty – v rodině je to tabu, takže to klientka neví, ale konstelace to ukáže..)
Konstelují se nemoci, zabití, peníze. Na konstelace chodí i spirituální turisté. A lidi, kteří ví, že tahle metoda jim sedí. 
Na moje konstelace chodí lidé, kteří mají zájem zkoumat se a vědí, že propojuji rodinné konstelace s dalšími metodami – nesoustředím se tedy jenom na problémy rodiny, ale považuju je za jeden z aspektů, který je třeba nahlížet, pokud chceme žít dobrý život. 

Co chtějí řešit?
Nefunkční partnerské vztahy, vzorce, co se jim objevují ve vztahu k dětem, vztahy s rodiči, práci, chtějí podpořit v rozhodnutí něco změnit. Je to velká škála témat od chci partnera a nepřichází přes moje partnerka mě nepřijímá takového, jaký jsem, po otázku peníze nebo život? Chodí i lidé, kteří řeknou po už nechci žít, ale jsem tady, abych se podíval proč. Přicházejí i lidé, kteří mají problémy úplně z jiného světa – necítí se spojeni se svojí duší, cítí karmické věci. Prostě je to škála, od obyčejných všedních problémů až po komplikované spirituální krize.

Jak konkrétně konstelace vypadá, co je výstupem?
Když přijdeš ke mně, snažím se dostat lidi trochu do tady a teď, do těla, k sobě, něco sdílíme, představíme se. Na úvod dělám menší cvičení konstelačního rázu, aby lidé přivykli metodě. Aby si navykli na pohled do oči a nacítili se na sebe a na ostatní. Často se v té chvíli otevřou témata – a pak jdeme stavět velkou konstelaci pro jednoho člověka. Na začátku klient/ka řekne svoji situace – problém – záměr. Podle toho stavíme konstelaci. Klasická konstelace většinou vypadá tak, že si člověk vybere mezi účastníky zástupce za své rodiče, případě sourozence, prarodiče nebo partnery a ti se pohybují v poli konstelace vstupují do rolí, někdo je otec klienta, někdo matka – vyjadřují své pocity, mluví o nich, vyjadřují je pohybem (chci si lehnout, něco mě táhne támhle). Já to vedu – to pole sleduji a navrhuji možné pohyby, věty – fráze, které mohou situaci proměňovat – ale všechno je na klientovi/klientce. Pokud cítí, že něco říct nemůže, tak to neříká. Mým vodítkem je jeho záměr a ten respektuju.
Výstupem je náhled na situaci, pochopení vzorců, úleva, pláč, štěstí, nedá se to říct, každý si přichází pro něco jiného. Pro mě to nejlíp vystihuje slovo emancipace. Je to příležitost něčeho si všimnout a osvobodit se od vzorce, myšlenky, emoce.
Moje konstelace pak často vypadají tak, že stavíme různé aspekty a elementy, neomezujeme se na rodinu. Propojuji konstelace a šamanský kruh, takže se díváme na aspekty duše a stavíme jejich zástupce – energii, tělo, vnitřní dítě a podobně. Taková konstelace už nepracuje s polem rodiny, ale více s polem duše – “spirit” a umožňuje jít hlouběji, jinam, do témat, na která klasická rodinná konstelace dle Berta Hellingera nestačí.

Je to spíše jednorázová metoda nebo je dobré ji opakovat?
Pokud máš víc témat, můžeš si v průběhu života postavit víc konstelací. Narozdíl od klasické povídací terapie není dobré chodit na konstelace pořád a pravidelně, je potřeba integrace a ta může trvat týdny/měsíce. Já jsem ráda v konstelačním poli, takže mě baví být reprezentantkou v konstelacích jiných lidí, ale i to bych doporučila nepřehánět. 

Je dobré ji kombinovat s psychoterapií?
Záleží na člověku a životní fázi. Pro někoho je dobré vybrat si směr a jít po hlavní silnici. Někdo jiný potřebuje projít spoustu zákoutí. Já mám ráda kombinaci metod, takže proč ne konstelace a psychoterapie:) mohou se doplňovat. Mě na konstelace přivedla nefunkční psychoterapie. 

Co když se někomu zhorší stav, otevře trauma, vyplaví se náročné emoce?
Když se vyplaví emoce, to je dobře. Když se otevře trauma, to je taky dobře, bez otevření konstelace nebude fungovat. Ale dobrá průvodkyně nebo průvodce umí to trauma ošetřit a podpořit člověka v jeho zpracování. Konstelací to nekončí, a člověk může potřebovat podporu i v procesu integrace.

Rodinné konstelace vytvářejí tzv. pole, někdy se tam dějí věci, které můžeme jen těžko uchopit. Zažil jsem třeba, že účastníci měli pocit, že v konstelaci někdo chybí a zpětně se pak figurantka dozvěděla o dědečkovi, o kterém se nemluvilo, protože měl těžký problém s alkoholem a rodinna se tématu vyhýbala.
Tohle je ta věc, která vytváří zvláštní a pro někoho nepříjemný ezoterický odér konstelací. Je to na jednu stranu výhoda – můžeš přijít na věci, na které v psychoterapii nepřijdeš, zároveň je to taková neviditelná práce s polem rodiny a traumatu a těžko se vysvětluje a popisuje a dává prostor pro pochyby nebo zneužití. 
Ale jo, je to tak, různé osoby se v konstelacích objevují často, protože právě jejich vydědění působí nerovnováhu a trable v systému. Úkolem dobrého průvodce nebo průvodkyně je všímat si, jestli někdo chybí, jestli je něco nevyřčeného, jestli je třeba nějakého pohybu nebo sdělení. Je to kombinace znalosti práce s konstelacemi – metody – a všímavosti k poli.

Jaké vztahy nelze konstelovat, jaké problémy nelze metodou nahlédnout? K čemu metoda neslouží a k čemu není vhodná?
Vždycky musíš konstelovat sebe, nejde přijít a snažit se vmanipulovat průvodkyni/průvodce, aby urovnal vztahy jiných lidí. 
Klasickými rodinnými konstelacemi nelze konstelovat témata související s duší nebo karmou a témata týkající se problematiky konkrétní osobnosti. Představ si to jako možnosti nějakýho traumatu/zranění, odkud vychází tvůj problém – máš nějaký zranění z dětství, pak zranění duše a pak problémy na úrovni osobnosti. Klasickou rodinnou konstelací nevyřešíš problémy, které nesouvisejí s tvou původní rodinou. To, že najdeš místo v systému rodiny, smíření s otcem nebo pokoru k mámě neznamená, že je hotovo. Pak čekají ještě ty další díly. 

Jaké jsou nejčastější omyly, které panují o rodinných konstelacích?
Že se tam musíš objímat a brečet. Že nefungují. Že jsou moc ezo. Že jednou konstelací změníš celý svůj život.

Existuje kritika, že je metoda emočně a prožitkově silným divadlem, ale dlouhodobě klientům nepomáhá…Záleží, jakou pomoc klient/klientka očekává. Konstelace jsou náhled, nakopnutí, klíč ke dveřím. Ale za těma dveřma musíš jít dál a nikdo neříká, že tam bude pohoda. To, že konstelace něco odhalí a že u toho člověk něco cítí, neznamená, že se celej svět mění. I potom je to tvrdá práce:) a někomu to prostě nepomůže, stejně jako jiný metody. Osobně se snažím nedělat z konstelací šou nebo divadlo. Velké dlouhé emoce nemusí znamenat velký posun. Soustředím se na záměr klientstva.
Mimochodem, divadlo jako terapeutická metoda taky může fungovat, takže proč ne to konstelační.

Je možné postavit “skutečnou” konstelaci? Že by se sešli členové rodiny?
Je. Většinou se to nepovede, protože někdo je mrtvý, zapřený nebo prostě nechce podstupovat takové bláznivé věci. Ale zažila jsme konstelace skutečných párů a rodin. Nijak se nelišily od těch se zástupci.